Zdravím vás a děkuji za potlesk. Děkuji vám za to, že jste. Vždyť právě vy jste těmi malými klíčky, které prorážejí proudy negativních informací, prorážejí v podobě překrásné nové doby. Jsme lidé nové doby. Někdo zůstal v té staré, ještě bojuje, protože zatím nechápe, co se odehrálo. Ale odehrálo se něco překrásného.
Když přede mnou vystupoval gubernátor Jevgenij Savčenko, řekl jsem si, že bych měl na něj možná žárlit. Vše dělá velmi dobře. Dnešní festival je výsledkem jeho práce. Je to jeho doba. Já jsem pouze začal, napsal jsem knihy…
Vážení přátelé, čeká nás krásná budoucnost, v které zmizí války, a lidé, i když budou soutěžit, tak jen o to, kdo má lepší Rodový statek, Rodovou osadu, kraj nebo oblast. Do Belgorodské oblasti vždy jezdím s velkou radostí. A víte, proč ještě závidím Jevgeniji Stěpanoviči? Včera jsme šli a povídali jsme si. Najednou k němu přistoupila mladá žena a říká: „Jsme na Vás pyšní.“ Vláda má určité postavení, ale v Belgorodské oblasti jsou lidé skutečně pyšní na svou vládu. V rozhovorech s nimi jsem stále slyšel slova chvály, které směřovaly k jejich gubernátorovi. Důležité ale je, abyste při tom neproměnili vládu v chůvu…
Děkuji vám za vaši touhu a děkuji za budoucnost Ruska, a nejen Ruska, kterou vytvoříte!
Otázka: Vladimíre Nikolajeviči, kdy se od Vás dočkáme nové knihy?
Velmi dobrá otázka. Anastasia mi říkala: „Nezabývej se politikou.“ Jenže všechno, co předpověděla, se s velkou přesností postupně uskutečňuje a já mám takovou povahu, že chci být u toho. Teď jsem přijel na festival, ještě se chci zúčastnit dalších setkání, chci něco udělat. To vše mě rozptyluje. Abych mohl psát, měl bych odejít do ústraní. Přesto doufám, že v zimě vyjde další kniha.
Otázka: Ještě donedávna se mnohé osady prezentovaly jako ekologické osady a nekladly důraz na rodové statky. Jaký je podle Vás rozdíl mezi ekoosadou a osadou s Rodovými statky?
Před chvílí jsem mluvil s obyvatelem rodové osady Kovčeg (Archa), která se nějakou dobu jmenovala ekoosadou. Teď tam mají plakát s nápisem „Víska Kovčeg, osada rodových statků obyvatel Ruska“.
Ekoosady existují již dávno, ale neodráží tu hlubokou filozofii, která se skrývá za spojením slov „rodový statek“. Před nedávnem se objevil zákon o rodové usedlosti. Teď jej čtenáři pozměnili na zákon o rodových statcích. Každé spojení slov má určitou energii. Je uložená v knihách a zesílena vámi. Termín ekologická osada vznikl na západě, kde podobná filozofie nebyla. Je třeba se jmenovat tak, jak si to přeje duše a vaše touha. A není třeba je zrazovat.
Otázka: Dobrý den. Jmenuji se Nina. Jsem z Irkutsku a zdravím vás jménem všech Sibiřanů. Chci se Vás zeptat, proč Vy sám nežijete na rodovém statku?
Mám rodový statek u města Vladimir a také usedlost nedaleko Vladimiru. Bývám na rodovém statku, je v mém srdci, ale chybí mi čas, abych se do toho ponořil celou svou myslí. Pamatuji si na něj, jezdím tam, zlepšuji úrodnost půdy. Letos jsem znovu zasel hořčici. Včelky tam odvádějí dobrou práci. Dělám všechno, ale pomalu. Zřejmě má mysl zlenivěla, protože necvičím. Všiml jsem si, že když člověk slábne fyzicky, jeho mysl pracuje pomaleji.
Otázka: Dobrý den. Jsem z rodové osady Kalinovec a má otázka se týká výchovy dětí. Jsou naše budoucnost. Na jedné z konferencí jste se zmínil, že je velmi důležité od samotného narození zpívat dítěti písně, vkládat do něj obraz jeho předurčení. Říkal jste, že o tom napíšete v knize. Možná to bude v podobě dodatečných kapitol, jako je „Hvězdná žena“?
O výchově dětí je třeba psát zvláštní knihu. Ale měla by začínat vzájemným vztahem mezi mužem a ženou.
Co se týče písní a myšlenek… Na dítě je třeba myslet ještě před početím, při početí atd. Vaše požadavky ale vezmu v úvahu.
Otázka: V rodové osadě se kromě rodového statku musí člověk věnovat vytváření vztahů v rodině a v kolektivu osady. Vyprávěla Vám Anastasia, jak by se měly vytvářet vztahy v rodině a v osadě tak, aby všechno ladilo a vládla harmonie mezi sousedy? Pokud ano, budete o tom psát v knize?
Když o tom začnu psát, pak mi o tom poví. Proč by měla něco vyprávět, když už delší dobu nepíšu. Co se týče vzájemných vztahů, tak sám pozoruji život lidí, kteří žijí na rodových statcích a občas se mezi sebou hádají nebo hledají cesty vzájemného soužití. Někdo říká, že jsou zapotřebí stanovy. Jiný říká, že ne. Někdo říká, že je potřebná rada. Jiní jsou zase proti. Teď probíhá proces, který přivede k optimálnímu výsledku. Nedokážu ho popsat. V tuto chvíli vy, kteří žijete na statcích, jste významnější než já. Protože vše prožíváte a zkoušíte na sobě. Je třeba, abyste psali Rodové knihy. Všimněte si této pozoruhodné myšlenky. Vaše děti, vnuci a vědci pak budou zkoumat informace z těchto knih a po špetkách shromáždí věkovou lidovou moudrost. Bude to skutečně lidová moudrost, ne moje. Jste významnější, a proto zaznamenávejte všechno. Na základě těchto knih možná vznikne velká kniha moudrosti.
Otázka: Světová náboženství, jako například křesťanství, jsou více než 2 000 let stará. Knihy o Anastasii – teprve 10–20 let. Je možné za těchto okolností mluvit o vzniku nové ideologie, nové společnosti?
Náboženství existují 2 000 let a podívejte se, kam jsme dospěli… Tady však uběhlo pouhých 15 let a rodí se něco nového. Je to mnohem větší síla. Během krátké doby se dosáhlo toho, čeho lidstvo nedokázalo dosáhnout za 2 000 let. Jsem toho názoru, že bychom měli chovat úctu ke své minulosti. Zároveň si myslím, že nelze podceňovat to nové. Ze všeho je třeba přejmout to lepší.
Otázka: Člověk se vyvíjí tím, že zvládá jednotlivé úkoly. Jaké úkoly dávali Anastasii dědeček a pradědeček?
Myslím si, že ji jednoduše milovali a nijak neúkolovali. Mě vychovávali dědeček s babičkou na venkově. Mnohé věci jsem dělal špatně, ale nepamatuji si, aby mě alespoň jednou potrestali. Dokonce když jsem nosil domů úhoře, když jsem uřízl nožem sazenici v sousedově zahradě. Uplynulo mnoho let a já stále na ně vzpomínám. Myslím si, že výchova, které se mi dostalo v tom bílém ukrajinském domku, byla ta nejlepší.
Otázka: Ve své 5. knize v kapitole „Nejbohatší stát“ jste napsal, že dolní hranici cen u produktů z rodových statků stanoví ruská vláda. Dnes už si tyto hranice určují rodové statky a osady. Co si myslíte, jaká by měla být dolní hranice cen některých výrobků z rodových osad, které jste měl možnost ochutnat?
Myslím si, že by produkce z rodových statků
měla mít vysokou cenu. Nemůže jí konkurovat žádná jiná.
A nejen proto, že je ekologicky čistá. Musíme začít u toho, že se lidé s dobrým srdcem dotkli semen a rozhodli se vypěstovat dobré produkty. Nízké ceny by byly ponižující pro samotnou produkci a také pro lidi, kteří ji vypěstovali. Nemůžeme ji porovnávat s produkty, které se pěstují jinak, nemluvě o geneticky modifikovaných, neplodných produktech.
Jsem pro to, aby produkce vypěstovaná na rodových statcích měla vysokou cenu, možná i pětinásobnou. Když se její majitel rozhodne někomu svůj výrobek darovat, ať tak udělá. Ale není třeba ponižovat tolik hodnotnou produkci z rodových statků.
Otázka: Dobrý den. S manželem jsme z Oděské oblasti na Ukrajině a jsme přirozeně znepokojení událostmi, k nimž v naší zemi dochází. V čem podle Vás spočívá podstata toho, co se odehrává na Ukrajině? Jaké jsou hloubkové příčiny? Co byste poradil ukrajinským čtenářům? Jaký máte názor na fyzickou obranu rodových statků a obranu jejich zakladatelů?
Vyjádřím jen svůj názor, který nemusí být 100% pravdou. Nejde tady jenom o to, co se odehrává na Ukrajině. Jde také o to, k čemu dochází v Litvě, Sýrii, Íránu, Iráku, Afghánistánu atd. Všude v lidské společnosti dochází ke konfliktům. Po celém světě se stále více a více roztáčí negativní energie, energie zlosti a nenávisti.
Když postavíme jeden pluk vojáků proti druhému, říká se tomu válka. Když ale tuto ničivou energii dokážeme přesměrovat, válku zastavíme.
V současné době na Ukrajině probíhá válka. Nebudeme rozebírat, zda je velká, malá, lokální apod. Je to prostě válka. Jednou skončí. Možná za několik let jedna ze stran zvítězí. Co ale potom? Co mají dělat obyčejní Ukrajinci tam, kde zůstanou zříceniny továren, zničená ekonomika, kde nebude práce?
Navrhuji svolat sjezd čtenářů, kteří již budují rodové statky, a obrátit se na vládu. Je třeba, aby se tato myšlenka stala všeobecnou, celoukrajinskou. Jedině tímto způsobem lze uklidnit Ukrajinu, odstranit nezaměstnanost. Pokud má Ukrajina jiný nápad, například výrobu lopat, ať se do toho pustí. Ale jiná myšlenka, která by se ujala tak dobře jako myšlenka rodových statků, neexistuje.
Oni se snaží něco udělat, aniž by zcela chápali, jak to mají udělat. Nedávno jsem zaslechl myšlenku: poskytnout půdu všem příslušníkům regulérní ukrajinské armády, kteří se účastní protiteroristické operace. Ale co z toho? Nikdo na to nijak nezareaguje. Je třeba umět mluvit, umět svou filozofii prezentovat. Shromážděte se, pokuste se to udělat a nad všemi zvítězíte. Stát, který jako první upřímně a úplně přijme myšlenku rodových statků a v kterém dojde ke spolupráci mezi vládou a lidem, jako například v Belgorodské oblasti, bude prvním státem ve světě. Jako kdysi Amerika. Může k tomu dojít na Ukrajině, v Bělorusku nebo v Rusku.
Teď k obraně statků. V rodových osadách se rozvíjí následující tendence: nepojedu na festival, nevstoupím do strany, nemám to zapotřebí. Je to největší chyba, chyba obrazného období lidského života na planetě. Je to ta chyba, kvůli které se rozpadlo veliké impérium – Rus tisícileté dávnosti, které platilo daň římské vojsko a Konstantinopol. Lidé toho období se také nechtěli ničeho účastnit.
Jak mám vysvětlit, že lidé mají vstupovat do strany? Jinak nahoře bude sedět a přijímat zákony jiná strana. A proč si myslíte, že ta jiná vás musí mít ráda? Možná že vás bude chtít zlikvidovat. Proto zaměřte svou pozornost na Rodnou stranu. Včera proběhl její sjezd. Byly provedeny změny a navržena doplnění ke stanovám. Je nutné, aby především lidé, kteří jsou v rodových osadách, vstoupili do této strany, projevili aktivitu a dosáhli toho, aby se Rodná strana stala vládnoucí stranou Ruska. Tehdy budete chránění.
Otázka: V prvních knihách jste popisoval vše, co jste viděl a slyšel. V následujících je však méně dialogů s Anastasií. Stále více mluvíte s jejím dědečkem. Vytváří se dojem, že nekomunikujete s Anastasií přímo, ale mluvíte s jejím duchem.
Když komunikuji, není důležité, zda je vedle, nebo není. A s tím velkým jevem, s tou velkou sílou, která se jmenuje Anastasia, komunikace může probíhat i na dálku.
Zmínil jste se o dialozích. Ale vždyť Anastasia ze začátku mluvila jednodušeji. Postupně se její řeč stávala složitější a složitější. Teď mluví o tom, co tvoří člověka. A mně samotnému to nejde do hlavy. Nevím jak to mám napsat tak, aby to pochopili i ostatní. Dalo by se jednoduše opsat slova jedna ku jedné. Ale nejde mi to, musím si je uvědomit.
Otázka: Dobrý den. Je možné uskutečnit setkání s Vámi a s Vaším synem v nejbližší době? Ne za 10 let, ale dříve.
Myslím, že ano. Jenomže nemůžu na ně tlačit. Nemůžu říct Anastasii: „Jdi na moskevskou televizi a přeskoč z větve na větev.“ Vzpomínáte si na pořad, který odvysílal první televizní program? Přišel jsem tam, posadil jsem se a začalo tříhodinové natáčení. Shromáždili proti mně celý tým, který na mě celou dobu házel špínu. Ani mi neumožnili něco říct. Pořad se připravoval na objednávku. Potom se na ně vrhlo velké množství nespokojených diváků, až museli zrušit své stránky. To je první televizní kanál!
A když přijde Anastasia, začne skákat a předvádět něco neobvyklého, nebude to žádný důkaz. Mnohé ženy by se mohly postavit před kameru a předvést nějaké triky. Důležitější je, co Anastasia dělá. Přichází v pravou chvíli, když jsou potřebné změny ve společnosti. Tohle je důležité. Posuzujte podle plodů. A ještě je důležité, jak svými skutky dává najevo: „Nepotřebuji vaši moc, stejně je celá v mých rukou.“
Otázka: Dobrý den. Kdysi jste se zmiňoval o lidských rasách. Napíšete o tom ve své další knize podrobněji?
Pokusím se. Mluvil jsem také o tom, že na území, které obýváme, žili lidé, v jejichž rodinách se uchovávala láska věčně. Na žádném místě zeměkoule nic podobného nebylo, neexistuje ani teď. Je to historický fakt a je třeba najít všechny důkazy, všechny malé střípky, abychom věděli, jak toho dosahovali. Lidstvo už si zvyklo na partnerskou nevěru. A v té dávné civilizaci muž považoval za svatou povinnost uchovávat věrnost své ženě. Jen si uvědomte, na jak vysoké úrovni byl vztah k ženě, za koho ji muž považoval. Jak to bylo možné?
Obřad sňatku je něco velkolepého, co napomáhá uchovávat lásku v rodinách.
My vidíme v ženě jen jednu stranu, ale ve skutečnosti jsou tři. A je třeba je vidět všechny najednou. Muž, jenž podstoupí obřad sňatku, který jsem popsal v knize, vnímá ženu jako svůj malý rodový prostor. Přece společně vytvářeli projekt a společně na pozemku pracovali. On ji vnímá jako svou malou vlast. Když žena porodí dítě, začíná ji muž ztotožňovat také s tímto dítětem. Přece je jeho a jejím pokračováním.
Koho nedokážeme přestat milovat? No přece své dítě. Po čem se nám stýská a s tou nostalgií si nedokážeme poradit? Přece po malé vlasti, samozřejmě pokud ji člověk měl. Muž té doby fyzicky nedokázal přestat milovat ženu, v které současně byli ona, jeho malá vlast, on sám a jeho pokračování. Uvědomění si toho a stvoření prostřednictvím obřadu zřejmě napomáhá dosáhnout věčné lásky.
A mnohé ženy té civilizace, které cítily podobný vztah k muži, umíraly společně s ním. Nebyla to oběť. Ony nechtěly žít a odcházely se svou láskou. Zároveň se také spolu zrozovali. Nicméně nastoupila doba těch, kdo se nedokáže znovu zrodit a kdo není schopný tuto lásku najít. Hledejte a najdete, pochopíte ji.
Děkuji všem návštěvníkům festivalu! Děkuji organizátorům! Děkuji všem, kteří teprve budou zakládat rodové statky u sebe doma.
Hodně štěstí!
Zdroj: anastasia.ru
Překlad: Zvonící cedry
Foto: http://vk.com/vmegre